Gediz
Téma Gediz je tématem, které upoutalo pozornost a zájem milionů lidí po celém světě. Ať už kvůli svému dnešnímu významu, jeho dopadu na společnost nebo historickému významu, Gediz je tématem, které vyvolalo debaty, diskuse a úvahy v různých oblastech. Od odborníků v oboru až po širokou veřejnost, Gediz vyvolal skutečný zájem a motivoval lidi k dalšímu zkoumání jeho důsledků, důsledků a možných řešení. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Gediz a pokusíme se rozluštit jeho složitost, pochopit jeho význam a analyzovat jeho dopad na náš současný svět.
| Gediz | |
|---|---|
 Řeka v provincii İzmir | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 341 km |
| Plocha povodí | 17 500 km² |
| Světadíl | Asie |
| Pramen | |
| Anatolská vysočina 38°57′47,8″ s. š., 29°23′28,4″ v. d. | |
| Ústí | |
| Egejské moře 38°35′18″ s. š., 26°48′57″ v. d. 0 m n. m. | |
| Protéká | |
 Turecko (provincie Kütahya, Manisa, İzmir) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Středozemní moře, Egejské moře | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gediz (turecky Gediz Nehri) je řeka na západě Turecka v provinciích Kütahya, Manisa a İzmir. Je 341 km dlouhá. Povodí má rozlohu 17 500 km².
Průběh toku
Pramení v západní části Anatolské vysočiny v oblasti hřbetu Murat. Převážnou část toku teče v mezihorské kotlině k severu, od hřbetu Bozdaglar. Ústí do Smyrenského zálivu Egejského moře.
Vodní stav
Zdroj vody je převážně dešťový, na horním toku také sněhový. Maxima dosahuje v zimě a na podzim. V létě průtok výrazně klesá.
Využití
V místě, kde opouští hory byla vybudována přehradní nádrž Demirköprü s vodní elektrárnou. Využívá se také na zavlažování.
Literatura
- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Гедиз“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Gediz na Wikimedia Commons
