Tento článek se bude zabývat problémem Friedrich Ratzel, který je dnes nanejvýš důležitý. Friedrich Ratzel je téma, které vyvolalo velký zájem a diskuse v různých oblastech, ať už v sociální, politické, ekonomické nebo vědecké sféře. Jde o složitý problém, který vyžaduje podrobnou a hloubkovou analýzu, abychom pochopili jeho důsledky a důsledky. Friedrich Ratzel získal v posledních letech na významu díky svému dopadu na společnost a každodenní životy lidí. Tento článek se bude snažit poskytnout komplexní pohled na Friedrich Ratzel, zabývat se jeho různými perspektivami a jeho významem pro společnost obecně.
Friedrich Ratzel | |
---|---|
Narození | 30. srpna 1844 Karlsruhe |
Úmrtí | 9. srpna 1904 (ve věku 59 let) Münsig (Ammerland am Starnberger See) |
Alma mater | Univerzita Heidelberg |
Povolání | biolog, geopolitik, geograf, zoolog, politolog a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Technická univerzita Mnichov Lipská univerzita |
Choť | Marie Ratzel |
Děti | Hedwig Ratzel Lila Riezler |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Friedrich Ratzel (30. srpna 1844, Karlsruhe – 9. srpna 1904, Ammerland) byl německý zoolog a geograf. Zakladatel oboru antropogeografie (Anthropogeographie oder Grundzüge der Anwendung der Erdkunde auf die Geschichte, 1882). Svým spisem Politická geografie (Politische Geographie) (1897) patří mezi zakladatele politické geografie jako vědního oboru. Bývá řazen i k zakladatelům geopolitiky, ač sám takový termín nepoužíval. Roku 1901 publikoval článek jménem Lebensraum (česky doslova „Životní prostor“). V roce 1890 v Británii vyšla kniha A. T. Mahana Vliv námořní síly na dějiny 1660–1783. Pod jejím vlivem sepsal Moře jako zdroj velikosti národů (1900). Vyslovil se pro politiku námořního zbrojení Německa. Tím položil základy budoucí německé geopolitiky. Ratzel byl geografický determinista. Zastával geografický darwinismus, podle nějž je stát jako živý organismus (rodí se, vyvíjí se, stárne a umírá) a řídí se zákonem silnějšího. Za určující faktory mezinárodní politiky považoval kromě velikosti států i množství a kvalitu půdy. Výrazně ovlivnil Karla Haushofera a Rudolfa Kjelléna.
Během svých studií zoologie v roce 1869, publikoval Sein und Werden der organischen Welt založenou na poznatcích Charlese Darwina. K jeho učitelům patřil také Ernes Haeckel, který přivedl na svět pojem ekologie. Dobrovolně nastoupil do války proti Francii (1870). Z ohledu antropografie zdůrazňuje význam přírodního prostředí (klimatu) pro formování kulturních celků.