Dnes je Freon vysoce relevantní téma, které upoutalo pozornost širokého spektra publika. Ať už kvůli svému dopadu na společnost, jeho významu ve vědecké oblasti nebo jeho vlivu na populární kulturu, Freon je téma, které nenechává nikoho lhostejným. V průběhu historie hrál Freon klíčovou roli při utváření našich životů a jeho význam zůstává zřejmý i v současném světě. V tomto článku do hloubky prozkoumáme všechny aspekty Freon a jak formoval svět, který známe.
Freony je komerční označení pro skupinu halogenderivátů uhlovodíků (podmnožinu chlor-fluorovaných uhlovodíků), které obsahují alespoň 2 vázané halogeny, z nichž alespoň jeden musí být fluor.
Běžně využívané freony jsou plyny nebo kapaliny s nízkým bodem varu. Jsou bezbarvé, bez zápachu, nehořlavé a při vdechování nejsou toxické. Jsou to výborné izolanty a rozpouštědla.[zdroj?]
Dříve se freony ve velkém měřítku používaly v chladicích zařízeních, jako hasicí prostředky nebo hnací médium ve sprejích. V dnešní době se od jejich používání upouští pro negativní vliv na ozónovou vrstvu zemské atmosféry.
Freony uvolňují v ozonové vrstvě chlor, který ničí ozonovou vrstvu.
Důsledkem je úbytek ozonové vrstvy a zvýšené pronikání UV záření na povrch Země, kvůli čemuž vznikají nemoci, jako je třeba zánět spojivek, rakovina kůže a poškození očí.
Freony se taktéž řadí mezi skleníkové plyny.
Freony nejsou zvlášť toxické, některé mohou při vdechnutí nebo potřísnění dráždit dýchací cesty, oči a kůži. Vysoké koncentrace mohou ovlivnit centrální nervovou soustavu a činnost srdce, v extrémních případech hrozí až smrt. Některé jsou podezřelé mutageny.
Jako příklad může sloužit freon 11.
Ten se při ozáření rozpadne na dva radikály:
Chlorový radikál následně reagují s ozonem, kde však vzniká další radikál
Vzniklý radikál je stále reaktivní a reaguje znova s ozonem za vzniku původního radikálu
Tento cyklus probíhá než chlorový radikál zrekombinuje. Mezitím může zkatalyzovat až 100 000 molekul O3.
Pod patronátem programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) byla v roce 1985 podepsána Vídeňská úmluva, zavazující signatářské země omezit únik freonů do atmosféry. V roce 1987 byl podepsán prováděcí dokument známý jako Montrealský protokol. V letech 1990 a 1992 byly přijaty dva zpřísňující dodatky (tzv. Londýnský a Kodaňský z roku 1992).