Františka Pecháčková

Dnes se chceme ponořit do fascinujícího světa Františka Pecháčková. Ať už tomu dáme jakýkoli přístup, Františka Pecháčková vždy v lidstvu vzbuzoval zájem a zvědavost. Ať už jako předmět studia, jako historická postava nebo jako inspirace pro kreativitu, Františka Pecháčková zanechal svou stopu ve světě nepředstavitelnými způsoby. V průběhu historie byla předmětem debat, analýz a obdivu a byla považována za referenční bod v různých kontextech. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Františka Pecháčková a pokusíme se osvětlit jeho důležitost a dopad na různé aspekty lidského života.

Františka Pecháčková
Rodné jménoFrantiška Janečková
Narození1. srpna 1904
Pašovice
Úmrtí19. ledna 1991 (ve věku 86 let)
Praha
Povoláníspisovatelka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Františka Pecháčková (1. srpna 1904 Pašovice19. ledna 1991 Praha) byla moravská spisovatelka.

Život

Narodila se v rodině zedníka Jana Janečka (1878) a Marie rozené Fanturové (1878). Měla dva bratry: Josefa (1906–1906) a Josefa (1910). R. 1911 jí zemřel otec a matka se s ní a bratrem odstěhovala do Uherského Hradiště, kde Františka vychodila měšťanskou školu.

Již ve škole se projevoval její malířský a slohový talent, a tak po ukončení školní docházky nastoupila do zaměstnání jako dekorační malířka v ateliéru akad. malířů Kubíč­kových. R. 1926 odjela do Paříže, kde poznala život umělecké bohémy v okruhu českých umělců. Ze zdravotních důvodů se vrátila domů a r. 1927 se provdala za obchodníka Pavla Pecháčka (1901–1991), se kterým měla tři syny: Pavla, Silvera a Viktora (1941–1989) a dceru provdanou Vlasákovou. Od té doby žila v Pra­ze; od r. 1939 ve vlastním ro­dinném domku na Břevnově.

Byla spisovatelka, prozaička, jejíž díla se vztahují k jihomoravské vesnici. R. 1926 vystoupila z katolické církve. V letech 1938–1948 byla členkou Moravského kola spisovatelů (MKS).

Dílo

Slaměný dům – román vypráví o krátkém a těžkém životě Martina Hory, rodáka z Nátoně, který jako malý kluk přišel za války o otce, matce se nedařilo dobře hospodařit. Martin jako mladý odešel do učení k pekaři do města, ale po třech letech se nemocný z těžké práce vrátil zpět do Nátoně. Dozvěděl se, že rodina mezitím přišla o dům a většinu majetku, ale alespoň maminka mu zůstala. I ta ale brzy zemřela. Martin krátce bydlel u strýce, ale protože nebyl rodinou přijat, vydal se do Prahy hledat práci. V Praze se mu nedařilo, práce ani vhodné ubytování nebylo. Z Martina se stal tulák, kterého se každý straní. Poté, co přišel i o poslední dostupné ubytování pod střechou, přebýval ve stohu slámy, který však jedné noci vzplál a všichni jeho „obyvatelé“ v něm uhořeli.

Odkazy

Reference

  1. a b Matriky – ACTA PUBLICA. www.mza.cz . . Dostupné online. 
  2. a b Františka Pecháčková | www.pasovice.cz. www.pasovice.cz . . Dostupné online. 
  3. Františka Pecháčková 1904. MyHeritage . . Dostupné online. (CS) 

Literatura

  • Františka Pecháčková: soupis knižního díla k 70. výročí narození – úvodní text napsal Petr Bílek; k tisku připravila Zdeňka Černá; bibliografii sestavila Saša Mouchová. Praha: ČS, 1974
  • O regionálních autorech okresu – . Uherské Hradiště: Okresní pedagogické středisko, 1989

Externí odkazy