V příštím článku prozkoumáme dopad Edgars Rinkēvičs na moderní společnost. Edgars Rinkēvičs je již léta předmětem zájmu a diskusí a jeho význam v různých aspektech každodenního života nelze ignorovat. Od svého dopadu na ekonomiku až po svůj vliv na populární kulturu, Edgars Rinkēvičs hrál klíčovou roli při utváření světa, ve kterém žijeme. V tomto článku kriticky prozkoumáme různé aspekty Edgars Rinkēvičs a jeho vliv na náš každodenní život a nabídneme kompletní a podrobnou vizi jeho důležitosti v současném světě.
Edgars Rinkēvičs | |
---|---|
Edgars Rinkēvičs v roce 2023 | |
11. prezident Lotyšska | |
Úřadující | |
Ve funkci od: 8. července 2023 | |
Předchůdce | Egils Levits |
Ministr zahraničí Lotyšska | |
Ve funkci: 25. října 2011 – 8. července 2023 | |
Předseda vlády | Valdis Dombrovskis Laimdota Straujuma Māris Kučinskis Arturs Krišjānis Kariņš |
Předchůdce | Ģirts Valdis Kristovskis |
Nástupce | Arturs Krišjānis Kariņš (pověřen vedením) |
Stranická příslušnost | |
Členství | Lotyšská cesta (1998-2004) Reformní strana (2012-2014) Jednota (2014-2023) |
Narození | 21. září 1973 (50 let) Jūrmala, Lotyšská SSR |
Národnost | lotyšská |
Občanství | Lotyšská republika |
Rodiče | Anatolijs Rinkevičs (1936-2007) Biruta Austra Pinka (1936-2022) |
Sídlo | Riga, Lotyšsko |
Alma mater | Lotyšská univerzita |
Profese | diplomat, politolog, politik |
Ocenění | Viestardův řád (2004) Kříž za zásluhy estonských ozbrojených sil (2005) komandérský kříž Řádu za zásluhy Polské republiky (2005) velkodůstojník Řádu tří hvězd (2007) NATO Meritorious Service Medal (2007) … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Edgars Rinkēvičs (* 21. září 1973, Jūrmala) je lotyšský politik a od roku 2023 lotyšský prezident. Dříve byl od roku 2011 ministrem zahraničí. Jeho příjmení je v českém přepisu uváděno též jako Rinkévičs.
V letech 1991–1997 studoval na Lotyšské univerzitě, historii a filozofii v bakalářském programu a politologii v magisterském programu. V letech 1999–2000 pak absolvoval studium na Národní univerzitě obrany ve Fort McNair.
Od roku 1995 působil na ministerstvu obrany, účastnil se mimo jiné vyjednávání o vstupu Lotyšska do NATO. V říjnu 2008 se stal šéfem prezidentské kanceláře, jímž zůstal do července 2011. Dne 25. října 2011 byl jmenován ministrem zahraničí ve vládě Valdise Dombrovskise.
Dnes 31. května 2023 byl ve třetím kole parlamentní volby poměrem hlasů 55 PRO a 35 PROTI zvolen lotyšským prezidentem. Úřadu se oficiálně ujal 8. července, kdy nahradil dosavadního prezidenta Egilse Levitse.
V listopadu 2014, krátce po říjnových parlamentních volbách se na Twitteru přihlásil ke své homosexualitě a uvedl, že se zasadí o vytvoření právního rámce pro všechny typy partnerství. Stal se tak prvním otevřeným gayem v nejvyšších patrech lotyšské politiky.