Csepel (ostrov)
V tomto článku prozkoumáme dopad, který má Csepel (ostrov) v různých oblastech společnosti. Od svého příchodu Csepel (ostrov) upoutal pozornost milionů lidí a vyvolal diskuse o svém vlivu v různých sférách. V průběhu let se Csepel (ostrov) ukázalo být relevantním tématem, které spustilo významné změny ve způsobu, jakým se stýkáme, pracujeme a bavíme se. V tomto smyslu je nezbytné analyzovat, jak Csepel (ostrov) proměnil naši realitu a jaké důsledky to má pro budoucnost. Od svého vzniku až do současnosti zanechal Csepel (ostrov) ve společnosti nesmazatelnou stopu, což nás vede k zamyšlení nad jeho dopadem a možnými dlouhodobými důsledky.
| Csepel-sziget | |
|---|---|
 Zámek v Halásztelek (město na ostrově) | |
  Csepel-sziget | |
| Stát |  Maďarsko |
| Topografie | |
| Zeměpisné souřadnice | 47°15′ s. š., 18°57′ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Csepel-sziget (česky Ostrov Csepel, příp. Čepel) je druhý největší maďarský říční ostrov na Dunaji, rozkládající se jižně od Budapešti. Je přibližně 48 km dlouhý a 6 až 8 km široký. Celková plocha ostrova je 257 km² a žije na něm asi 165 tisíc obyvatel. Je vymezen ze západu hlavním tokem Dunaje a z východu vedlejším ramenem Ráckevei-Duna.
Csepel byl prvním sídlem Maďarů po jejich příchodu do Panonské pánve, nazván je údajně podle Arpádova knížecího podkoního.
Na ostrov vedou dvě tratě příměstské železniční dopravy HÉV, do Csepelu na severu a do Ráckeve v jižní části, která obsluhuje i několik dalších obcí na ostrově. Severní konec ostrova tvoří od roku 1950 stejnojmenný XXI. obvod Budapešti, zbytek je součástí Pešťské župy (okresů Ráckeve a Szigetszentmiklós).
Sídla na ostrově
Tučně vyznačena města nebo městské obvody.
- Csepel (XXI. obvod Budapešti)
- Halásztelek
- Lórév
- Makád
- Ráckeve
- Szigetbecse
- Szigetcsép
- Szigethalom
- Szigetszentmárton
- Szigetszentmiklós
- Szigetújfalu
- Tököl
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Csepel-sziget na Wikimedia Commons
