Annona cherimola
V dnešní době je Annona cherimola tématem, které v moderní společnosti získalo velký význam. S rozvojem technologií a globalizací se Annona cherimola stal základním faktorem v našem každodenním životě. Od politiky po populární kulturu má Annona cherimola významný dopad v různých oblastech. V tomto článku prozkoumáme důležitost a dopad Annona cherimola dnes a také jeho vývoj v čase. Kromě toho budeme analyzovat, jak Annona cherimola formoval naše vnímání a ovlivnil naše rozhodnutí v různých aspektech života.
 Annona cherimola | |
|---|---|
 Čerimoja | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | nižší dvouděložné (Magnoliopsida) |
| Řád | šácholanotvaré (Magnoliales) |
| Čeleď | láhevníkovité (Annonaceae) |
| Rod | láhevník (Annona) |
| Binomické jméno | |
| Annona cherimola Mill., 1768 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Annona cherimola (česky čerimoja) je rostlina z čeledi láhevníkovité (Annonaceae). Je to opadavý menší strom poskytující velmi lahodné ovoce.
Synonyma" class="mw-editsection-visualeditor">editovat | editovat zdroj]
Vědecká synonyma
- Annona cherimolia P. Mill.
- Annona cheirimola P. Mill.
- Annona pubescens Salisb.
- Annona cherimoya – synonymum vzniklé chybou v názvu (misspelling)
Další názvy
- anona šeroplodá
- láhevník čerimoja
- láhevník čirimoja
- chirimoya
- „cukrové jablko“ – lidový název
Původ a rozšíření
Annona cherimola pochází ze severní části Jižní Ameriky z And. Roste v horách tropů a subtropů.
Využití
Čerimoja poskytuje ovoce, které je velice oblíbené po celém světě. Konzumuje se měkká, sladká, pěnovitě-vatovitá dužina bílé nebo narůžovělé barvy. Z dužiny se též vyrábějí džusy, zmrzlina, džemy a jiné pochutiny.
Botanický popis
Malý opadavý strom dosahující výšky 5–7 m. Má šedavé plstnaté větvičky. Opadavé listy jsou eliptické až elipticky kopinaté, až 20 cm dlouhé, na rubu sametově plstnaté. Jednopohlavné květy. Souplodí je kulovité až vejcovité, 7–12 cm dlouhé s hrbolatým zeleně zbarveným povrchem a bělavou dužninou.
Souplodí
Ze souplodí se pojídá vatovitá dužnina. Toto oblíbené ovoce obsahuje asi 1,8 % bílkovin, 0,7 % tuku, 19 % sacharidů, 3,2 % sušiny, 2,1 % minerálních látek, vitamin C a stopy provitaminu A.
Ekologické nároky
I když čerimoja pochází z tropů, je zvyklá na chladnější podnebí, protože roste v horách. Průměrná teplota by měla dosahovat 20–30 °C. Snáší lehké mrazy do -5 °C.
Rozmnožování
Rozmnožuje se generativně semeny, nebo vegetativně roubováním či vzdušním hřížením. Semenáče plodí ve čtvrtém až pátém roce. Ke štěpování se používají rouby z plodících rostlin.
Choroby a škůdci
- hniloba souplodí a semenáčků – způsobuje plíseň Phytophthora palmivora
- antraknóza (hniloba souplodí) – způsobuje Glomerella cingulata
- bílá hniloba kořenů – způsobuje Rosellina necatrix
- na čerimoje též škodí moucha Anostrepha ludens
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
- ↑ BioLib - Annona cherimolia (anona šeroplodá)
- ↑ a b c VALÍČEK, P. et al. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6. EAN 9788020009395.
- ↑ POSPÍŠIL. Ovocnictví. Brno: Mendelova Zemědělská Univerzita, 1990.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu anona šeroplodá na Wikimedia Commons - Galerie anona šeroplodá na Wikimedia Commons
Taxon Annona cherimola ve Wikidruzích
