V dnešním světě se Amorejská dynastie stal tématem obecného zájmu pokrývajícím širokou škálu aspektů. Od politiky po technologii, kulturu a společnost, Amorejská dynastie zanechal významnou stopu v každé z těchto oblastí. S dopadem, který přesahuje hranice a generace, se Amorejská dynastie stal místem setkání pro úvahy, debaty a akce. V tomto článku prozkoumáme, jak Amorejská dynastie ovlivnil a utvářel různé aspekty našich životů, stejně jako výzvy a příležitosti, které představuje pro budoucnost.
Členové amorejské dynastie (také amorijské či fryžské) vládli Byzantské říši v letech 820 až 867. Dynastie pocházela z města Amorion ve Frýgii.
V době panování amorejských císařů byly ukončeny náboženské dogmatické spory ohledně uctívání ikon, jež delší dobu působily neblahým způsobem na byzantskou vnitropolitickou situaci[zdroj?] a které byly nakonec vyřešeny ve prospěch ikonodulie (uctívání obrazů). V Byzanci začalo v této době docházet k sociálním změnám, jejichž důsledkem započala koncentrace velkého pozemkového majetku v rukou jednoho vlastníka[zdroj?]. Začala se tak vytvářet vedle byrokratického aparátu druhá stále mocnější složka společnosti a tou byli byzantští feudálové neboli dynatoi - mocní. Již během vlády prvního amorijského císaři ale Byzanc utrpěla několik ztrát. Arabové se roku 826 zmocnili Kréty a o rok později padla i Sicílie. Zároveň také došlo k prvnímu vážnější konfliktu se západní církví a to mezi patriarchou Fotiem a papežem Mikulášem I. To vedlo nejen k ochladnutí vztahů mezi Konstantinopolí a Římem, ale též k značné rivalitě. Během vlády posledního císaře Michaela byli také mimo jiné vysláni soluňští bratři Konstantin a Metoděj na misii do Velkomoravské říše. Konec dynastie nastal zavražděním císaře Michaela a nástupem Basilea I. z makedonské dynastie.