V dnešním světě je Alois Koldinský téma, které nabylo na významu v různých oblastech společnosti. Od politiky po populární kulturu, Alois Koldinský upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Jeho dopad se odrazil v akademických diskusích, politických debatách a v každodenním životě lidí. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Alois Koldinský a jak utvářel a proměňoval způsob, jakým žijeme, přemýšlíme a jak se vztahujeme ke světu kolem nás.
Alois Koldinský | |
---|---|
![]() Alois Koldinský | |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1889 – 1913 | |
Starosta Smíchova | |
Ve funkci: 1906 – 1918 | |
Předchůdce | Alois Elhenický |
Nástupce | František Steiner |
Stranická příslušnost | |
Členství | mladočeši |
Narození | 8. září 1857 Jezbořice ![]() |
Úmrtí | 28. března 1934 (ve věku 76 let) Brno ![]() |
Alma mater | Karlo-Ferdinandova univ. |
Commons | Alois Koldinský |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Alois Koldinský (8. září 1857 Jezbořice – 28. března 1934 Brno[pozn 1]) byl rakouský a český advokát a politik, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu a starosta Smíchova.
Roku 1876 dostudoval gymnázium v Chrudimi a pak absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde roku 1882 získal titul doktora práv. Od roku 1888 působil jako advokát na Smíchově. Angažoval se ve veřejném a politickém životě. Byl členem Občanské besedy, Řemeslnicko-živnostenské besedy a dalších spolků. Od roku 1880 byl aktivní v Sokolu, tehdy ještě v Brně. V Sokolu se angažoval i po přesídlení na Smíchov, kde byl zakládajícím členem zdejší sokolské jednoty. V letech 1899–1901 byl dokonce starostou sokolské župy Jungmannovy. Dosáhl rovněž nejvyšších postů v místní a regionální samosprávě. V období let 1899–1906 byl smíchovským okresním starostou. V letech 1906–1918 pak zastával funkci starosty města Smíchova. Předtím již zde byl členem městské rady a místní školní rady. Jeho působení na postu starosty Smíchova skončilo v roce 1918. Na počátku toho roku čelil demonstraci dělnictva, na které byl obviňován z podílu na špatném zásobování potravinami. Reagoval rezignací.
Koncem 80. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1889 byl zvolen v kurii venkovských obcí (volební obvod Pardubice, Holice, Přelouč) do Českého zemského sněmu. Politicky patřil k mladočeské straně. Ve volbách v roce 1895 se do sněmu dostal znovu, nyní za městskou kurii, obvod Smíchov. Uspěl zde i ve volbách v roce 1901 a volbách v roce 1908. Na sněmu byl aktivní hlavně v odboru samosprávném a finančně politickém. Poslancem zůstal až do rozpuštění sněmu roku 1913.
Byl i literárně činný. Měl blízko k uměleckému světu. Jeho manželka byla dcerou divadelníka Pavla Švandy ze Semčic a Koldinský sám řídil až do roku 1906 Švandovou divadlo a Arénu na Smíchově. Sám rovněž psal divadelní hry. V lednu 1913 mu město Smíchov udělilo čestné občanství.
Zemřel v Brně, v březnu 1934, na návštěvě u svého zetě, brněnského profesora MUDr. Vladimíra Nováka, pohřben v Jezbořicích.