Abel Gance
V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Abel Gance, pochopíme jeho důležitost a dopad na dnešní společnost. Od jeho počátků až po současnou situaci budeme analyzovat, jak se Abel Gance podařilo ovlivnit různé aspekty každodenního života. Budeme se zabývat různými pohledy a názory na Abel Gance a budeme se snažit pochopit jeho význam v různých kontextech. Kromě toho prozkoumáme potenciální výzvy a příležitosti související s Abel Gance a jak mohou ovlivnit budoucnost. Prostřednictvím tohoto článku se pokusíme osvětlit roli Abel Gance v současném světě a to, jak nadále utváří naši realitu.
| Abel Gance | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Abel Eugène Alexandre Péréton |
| Narození | 25. října 1889 rue de la Charbonnière |
| Úmrtí | 10. listopadu 1981 (ve věku 92 let) rue de l'Yvette |
| Příčina úmrtí | tuberkulóza |
| Místo pohřbení | Hřbitov Auteuil |
| Alma mater | Lycée Chaptal |
| Povolání | scenárista, filmový herec, filmový režisér, filmový producent a střihač |
| Ocenění | BAFTA Academy Fellowship Award (1981) |
| Choť | Sylvie Gance (1933–1978) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Abel Gance (vlastním jménem Abel Eugène Alexandre Perthon, 25. října 1889, Paříž — 10. listopadu 1981, Paříž) byl francouzský filmový herec a režisér.
Začínal jako příležitostný herec (např. ve filmu Léonce Perreta Molière) a scenárista, v roce 1911 natočil svůj první krátkometrážní film La Digue, první větší úspěch mu přinesla psychologická melodramata Mater Dolorosa (1917) a Desátá symfonie (1918), průkopnická díla filmového impresionismu. Za první světové války byl frontovým reportérem, na základě svých zážitků natočil film Žaluji (1919), který zaujal sugestivním ztvárněním válečných hrůz. Dalším jeho novátorským filmem bylo Kolo života (1923), dramatická sága železničářské rodiny (původně měl film osm hodin, nakonec ho režisér musel sestříhat na čtyři a půl). Vrcholným dílem Abela Gance je životopisný film Napoleon (1927), na kterém pracoval téměř pět let. Film trvá šest hodin (zachovaly se však jen útržky) a obsahuje řadu nápadů, které předběhly svou dobu, jako je záběr z pohledu letící dělové koule nebo souběžná projekce na třech plátnech.
Byl průkopníkem francouzského zvukového filmu, natočil filmy Dáma s kaméliemi, Lucrecia Borgia, Un Grand amour de Beethoven a zvukové verze Žaluji a Napoleona. Podle předlohy Théophile Gautiera natočil snímek Kapitán Fracasse (1943), k tématu Napoleonova života se vrátil ve filmu Austerlitz (1960).
V roce 1981 obdržel čestnou cenu César. Ve 13. pařížském obvodu je po něm pojmenována rue Abel-Gance.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Abel Gance na Wikimedia Commons - http://25fps.cz/2008/abel-gance/
- Abel Gance v Česko-Slovenské filmové databázi
- Abel Gance v Internet Movie Database (anglicky)
- http://1895.revues.org/54
