Ústava Slovenské republiky (1939)
V dnešním článku prozkoumáme vzrušující svět Ústava Slovenské republiky (1939), téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svých počátků až po svou relevanci dnes vyvolala Ústava Slovenské republiky (1939) debatu, zájem a zvědavost v různých oblastech společnosti. V tomto článku budeme analyzovat důležitost Ústava Slovenské republiky (1939) v současném kontextu a také jeho vliv na různé aspekty každodenního života. Kromě toho se ponoříme do jeho historických, kulturních a sociálních důsledků a nabídneme podrobnou perspektivu, která nám umožní lépe pochopit význam Ústava Slovenské republiky (1939) v dnešním světě.
Ústava Slovenské republiky z roku 1939 (někdy nazývaná též Ústava první Slovenské republiky) byla ústava Slovenského státu vydaná 21. července 1939.
Po Mnichovské dohodě byl přijat ústavní zákon o autonomii Slovenska (č. 299/1938 Sb.). Dne 14. března 1939 přijal slovenský Sněm zákon o samostatném Slovenském státě (č. 1/1939 Sl.z.) a 21. července 1939 byla přijata ústava Slovenské republiky jako ústavní zákon č. 185/1939 Sl.z. Obsahovala 13 hlav a 103 paragrafů a definovala způsob řízení státu, vedoucí úlohu Hlinkovy slovenské ľudové strany (HSĽS), rozhodující vliv katolické církve, dále identifikovala státní orgány, tedy prezidenta, vládu a sněm Slovenského státu, a uváděla též povinnosti jednotlivce na úkor jeho práv a svobod.
Ústava také uzákonila použití oficiálního názvu země – Slovenská republika namísto dříve používaného názvu Slovenský štát.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ústava Slovenskej republiky (1939) na slovenské Wikipedii.
