Dnes zůstává Sluneční aktivita tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí po celém světě. Dopad Sluneční aktivita lze pociťovat v mnoha aspektech každodenního života, od jeho vlivu na populární kulturu až po jeho význam ve specifičtějších oblastech, jako jsou technologie nebo životní prostředí. Když se ponoříme do světa Sluneční aktivita, uvědomíme si šíři a složitost jeho působnosti a také rozmanitost přístupů a názorů, které na danou věc existují. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Sluneční aktivita a jeho význam v dnešní společnosti se záměrem vrhnout světlo na toto vzrušující a mnohostranné téma.
Sluneční aktivita popisuje změny v množství úhrnu slunečního záření a jeho spektrálního složení. Nejběžnějším a snadno pozorovatelným projevem aktivity jsou sluneční skvrny.
Sluneční konstanta byla dříve odhadována chybou přístrojů na 1366 W/m2 i více, ale nyní se odhaduje, že intenzita záření je přibližně 1360 W/m2. Mimo tyto instrumentální změny jsou pozorovány reálné změny, které jsou zčásti pravidelné (příkladem je jedenáctiletý sluneční cyklus) ale také nepravidelně kolísají. Vzhledem k tomu, že oběžná dráha Země kolem Slunce je mírně excentrická, skutečný tok sluneční energie (solární iradiance) na Zemi během roku kolísá. Odchylky proti hodnotě sluneční konstanty činí přibližně ±3,4 % a jsou přibližně dány jako
kde n je pořadové číslo dne v roce, protože perihélium Země je zhruba 4. ledna. Vědci se zajímají o změny sluneční aktivity z důvodu snahy o porozumění vlivu změn na změny klimatu a protože vysoká sluneční aktivita může ovlivnit činnost satelitů a zařízení na Zemi. V současné době je sluneční aktivita sledována pomocí satelitů (např. sondou SOHO).
Velmi významnou (a extrémní) událostí byla sluneční bouře v roce 1859 (tzv.Carringtonská událost/Carringtonská super bouře).
Sluneční aktivitu lze v reálném čase sledovat na několika www stránkách: http://www.solarham.net/ http://www.spaceweatherlive.com/en/solar-activity