Dnes je Charta Spojených národů tématem, o kterém mluví každý a je přítomno v mnoha oblastech společnosti. Jeho relevance v posledních letech exponenciálně roste a vyvolává debaty, kontroverze a velký zájem ze strany odborníků i laické veřejnosti. Charta Spojených národů je problém, který se týká nás všech, protože přímo či nepřímo ovlivňuje naše životy. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Charta Spojených národů, analyzujeme jeho důsledky, důsledky a možná řešení. Stojíme před problémem, který si zaslouží být řešen z různých úhlů pohledu, abychom mu porozuměli jako celek a našli alternativy, jak jej co nejlépe řešit.
Charta Spojených národů, zakládající statut Organizace spojených národů, byla přijata 26. června 1945 na mezinárodní Konferenci Spojených národů o mezinárodním uspořádání v San Francisku padesáti zakládajícími státy. K původním členům se později (po ustavení vlastní vlády) přidalo i Polsko, takže celkem je zakládajících států 51, včetně ČSR. Podmínkou pro vstup v platnost byla ratifikace Francie, Číny, SSSR, Velké Británie, USA a většiny ostatních signatárních států. Stalo se tak 24. října 1945. K Chartě je – jako její nedílná součást – připojen i Statut Mezinárodního soudního dvora.
Charta zavazuje všechny členy, navíc ale výslovně uvádí, že závazky podle Charty mají přednost před závazky z jiných mezinárodních smluv (čl. 103).
Celkem 111 článků je rozděleno do 19 kapitol. Na začátku stojí preambule.
Charta OSN může být podle článku 108 změněna souhlasem dvou třetin členů Valného shromáždění a ratifikací dvou třetin členských států, včetně pěti stálých členů Rady bezpečnosti. Charta byla dosud změněna třikrát.