August Wilhelm von Hofmann

V dnešním světě se August Wilhelm von Hofmann stalo tématem velkého významu a zájmu pro stále širší publikum. Význam August Wilhelm von Hofmann spočívá v jeho dopadu na různé aspekty společnosti, od ekonomiky po kulturu, politiku a životní prostředí. August Wilhelm von Hofmann vyvolal debaty a kontroverze a byl dokonce předmětem výzkumů a studií, které se mu snaží porozumět jako celek. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty August Wilhelm von Hofmann, analyzujeme jeho význam, jeho vývoj v čase a jeho vliv na dnešní svět. Kromě toho prozkoumáme možná řešení a alternativy k výzvám, které August Wilhelm von Hofmann představuje, s cílem nabídnout komplexní a aktualizovanou vizi na toto téma globálního významu.

August Wilhelm von Hofmann
portrét a malba
Narození8. dubna 1818
Gießen
Úmrtí5. května 1892 (ve věku 74 let)
Berlín
Místo pohřbeníDorotheenstädtischer Friedhof
Alma materUniverzita v Göttingenu
Univerzita Giessen
Povoláníchemik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléUniverzita v Bonnu
Royal School of Mines
Univerzita Friedricha Wilhelma v Berlíně
OceněníKrálovská medaile (1854)
Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1870)
Cena Faradayovy docentury (1875)
Copleyho medaile (1875)
Albertova medaile (1881)
… více na Wikidatech
DětiAlbert von Hofmann
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

August Wilhelm von Hofmann (8. duben 1818, Gießen5. květen 1892, Berlín) byl německý chemik. Studoval především syntetická organická barviva. Klíčový byl jeho výzkum anilinu, uhelného dehtu či formaldehydu. Soustředil se na chemii experimentální, pracující pro potřeby průmyslu. Chemii vystudoval na univerzitě v Giessenu, pod vedením Justuse von Liebiga. V letech 1845–1865 působil v Anglii, jako ředitel Royal College of Chemistry v Londýně. Poté se vrátil do Německa a byl profesorem na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Je po něm pojmenován Hofmannův přístroj - elektrolyzér pro rozklad vody na vodík a kyslík.

August Wilhelm von Hofmann byl iniciátorem vzniku Německé chemické společnosti (Deutsche Chemische Gesellschaft), která vznikla v Berlíně po vzoru britské Chemical Society v roce 1867. Spoluzakladateli byli Adolf von Baeyer, C. A. Martius, Carl Scheibler, Ernst Schering, Hermann Wichelhaus. Hofmann byl pro první dvouleté období zvolen jejím prezidentem.

Ocenění

V roce 1873 se Hofmann stal členem Německé akademie věd Leopoldina. Od roku 1853 byl členem Pruské a od roku 1855 Bavorské akademie věd. V roce 1860 se stal členem Akademie věd v Göttingenu.

Královská společnost jej v roce 1854 vyznamenala Královskou, o rok později Copleyho medailí. V roce 1862 se stal členem American Philosophical Society, v roce 1877 členem Americké akademie umění a věd a v roce 1887 Národní akademie věd Spojených států amerických. V roce 1883 získal von Hofmann řád Pour le Mérite za vědu a umění.

V roce 1886 byl Hofmann prvním prezidentem „Společnosti německých přírodovědců a lékařů“ (Gesellschaft Deutscher Naturforscher und Ärzte).

Zajímavost

Hofmannův otec byl architekt, pro Justuse von Liebiga vybudoval budovu s laboratořemi.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků August Wilhelm von Hofmann na anglické Wikipedii a August Wilhelm von Hofmann na německé Wikipedii.

  1. Hofmann, August Wilhelm von, *8.4.1818 - †5.5.1892, německý chemik - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. www.cojeco.cz . . Dostupné online. 
  2. a b c Günther Bugge: Das Buch der Grossen Chemiker, Band 2, Verlag Chemie GmbH Nachdruck von 1955, S. 136 ff.
  3. Vorstandschaft 1868, 69, 73, 75, 76, 79, 82, 83, 85, 87, 88, 90 a 92. Zdroj: Bericht der Deutschen Chemischen Gesellschaft.
  4. Holger Krahnke: Die Mitglieder der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen 1751–2001 (= Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften zu Göttingen, Philologisch-Historische Klasse. Folge 3, Bd. 246 = Abhandlungen der Akademie der Wissenschaften in Göttingen, Mathematisch-Physikalische Klasse. Folge 3, Bd. 50). Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 2001, ISBN 3-525-82516-1, S. 116.
  5. Member History: August W. von Hofmann . American Philosophical Society . Dostupné online. 

Externí odkazy